Osmáččí tlupa se vydala ve čtyřmístném složení degus pítrs, žížus, buchtus a fífus na výšlap do podzimních Alp. Míst bylo na výběr několik, nakonec vyhrála oblast u Bad Gastein, konkrétně Niedersachsenhaus winterraum a pokus o peak Schareck.
V páteční ráno jsme vyrazili směr jih. Cest bylo mnoho, jako vždy tradiční pokus o jízdu přes Mnichov (dle legendární Pítrsovi cesty aneb všechny cesty vedou přes Mnichov), nakonec jedeme po šoustkách a trošku si to časově blouděním prodlužujeme. Ve čtyři odpoledne vyrážíme ze Sportgastein parkoviště směr chata. Tyčí se krásně na hřebeni vzdušnou čarou asi 4km. Téměř 1km hradbu výškových metrů z bagážema zdolávají někteří za 1h 10min aneb opět dle historky z auta, kdy se asi dvě hodiny pořád díváme na navigaci na stejný čas dojezdu 1h 10min. Fífa nás neustále ujišťoval, že už tam budeme :). Zbytek skupiny se vydrápal asi za dvě hoďky. Historky o sexu zdržovaly od chůze :D. Winterraum je parádní, útulný akorát pro Osmáčky, jen ta kamna začala hořet a smrdět až o desáté večer, kdy jsme už usínali a a děsili se udušení.
Ráno kolem sedmé jdeme na hřeben směr Schareck. Hřebínek se začíná prudčeji zvedat pár feratkama, pak přichází sníh a více sněhoskálomixo lezeního. Asi ve 2,800 se odpoutává deguspítrs, naštěstí se kloní směrem zpět k chatě nikoliv kilometr do údolí po perdeli. Hillaryho step č.2 byl pro něj osudným, bez jištění se mu už nechtělo dál rubat. Zbytek zatnul pěsti a údajně nejhorší pasáž „přeskakuje“ a mizí za hřebenem. Dál už Osmáčata rubou v mlze, neb na vrcholu se usadil až do našeho odjezdu mrakus obrus. Chvílemi se ho sice snaží vytlačit všudyokolné přítomné slunce ale marně. Kluci vysmahnou jednu kolmou feratu a zhruba po 4h jsou na vrcholu ve fujavici. Místy je to na wingsuit. Zpátky se degusfífus vzdaluje rychlostí horskévýzvy a míří zpět k chatě, buchtus a žížus navazují na historky ze sexuálního podsvětí a proto jim cesta trvá pomaleji. Po poledni jsou všichni tři zpět a těší se z připravené hostiny od pítrse, který vyrazil na legendární 15km pochod na externí vrchol tam a zpět. Pár cvaknutí okolních panoramat a odpoledne ještě na společnou osmáččí vycházku. K večeru ještě dochází na vyklepání alpských přikrývek a vyhřívání se na nehřejícím sluníčku za obstojného vichru. Párty se večer rozjíždí, žíža zkouší nová tanga od Victoria Secret. Večer usínámé se strachem z přicházející vánice, ale nakonec z toho ráno nic není, jen mlíko a mlhavo a pršivo a vlhko.
Odchodem vchod, balíme saky paky a letíme za 1h 10 min směr parkplatz. Někteří stihnou v tomto limitu i položit kabel a zasadit strom. Ranní koupačka v ledovcovém potůčku a hurá skrz 63 „zácep“ směr dom. Všichni se těšíme na manželky. A na dětičky taktéž. Vzpomínáme na odpadlivší osmáky, převážně na degusthomase. Příště brachu, příště.. Hory počkají.
